Listopad 2007

Vanilla Sky - Umbrella

28. listopadu 2007 v 20:22 | J-ulia |  Videa
Dobrý klip, že? :D

Země za 13.11.07

14. listopadu 2007 v 18:25 | J-ulia |  Návštěvnost
Česká republika30030066.2 %
???12312327.2 %
Slovensko21214.6 %
Francie330.7 %
Kanada220.4 %
USA110.2 %
Velká Británie110.2 %
Rakousko110.2 %
Švýcarsko110.2 %

Návštěvnost za 5.11.07 - 11.11.07

14. listopadu 2007 v 18:23 | J-ulia |  Návštěvnost
Navstevnost za minuly tyden (5.11.2007 - 11.11.2007) je:
Pondeli: 239
Utery: 300
Streda: 404 ♥
Ctvrtek: 401
Patek: 381
Sobota: 390
Nedele: 395

Celkem: 2510

Kuju za návštěvnost! :-*

Vyhrála jsem bleskovku... :)

14. listopadu 2007 v 18:19 | J-ulia |  Moje výhry
Díky moc :)

Jak se porušují zákony proti týrání zvířat

6. listopadu 2007 v 22:48 | J-ulia |  Pošli to dál ....
Jak se porušují zákony proti týrání zvířat
Jaké zacházení si zaslouží zvířata? Nemusíme být vegetariáni, ale jsou to přece živočichové tak jako my...

Týrání zvířat!

6. listopadu 2007 v 22:46 | J-ulia |  Pošli to dál ....

Týrání zvířat

Kdo z vás vydrží se dívat na tento obrázek? Já ne!!
Nevím jak je možné žít v takovém prostředí, v prostředí lidí, kterým je lhostejné týrání zvířat... (video není vhodné pro slabé povahy)

Cirkusy

6. listopadu 2007 v 22:43 | J-ulia |  Pošli to dál ....

CIRKUSY

ObrazekCirkusová zvířata jsou zbavená všeho, co dělá život životem! Pro žádného návštěvníka cirkusu by pochopitelně nebylo nijak příjemné připustit si myšlenku, že ohromující a barevná podívaná v cirkusu zastírá fakt, že všechna zvířata v cirkusu jsou nedobrovolní zajatci, kteří v zájmu vlastního přežití pouze mechanicky opakují naučený výstup.
Každý tvor je zrozen jako svobodná bytost. Stejně jako lidem, ani zvířatům nestačí ke spokojenosti pouhý dostatek potravy. Všechny živé organismy se po tisíce a milióny let přizpůsobovaly svému životnímu prostředí, a proto jejich násilné věznění nemůže být nic jiného než celoživotní stres a utrpení. Zvířata v cirkusech jsou navíc nucena k nepřirozeným výkonům, často velmi brutálními metodami. Majitelé cirkusů se zvířaty a cvičitelé pochopitelně popírají užívání jakýchkoliv surových metod.

Drezůra

Vábením a lákáním na potravu nelze přimět například medvěda k tomu, aby jezdil na motorce. Nejde-li to po dobrém, předcházejí podobným, zdánlivě obdivuhodným nebo zábavným kouskům celé měsíce drezůry.
ObrazekDrezůra je nucení zvířete k nepřirozeným úkonům, které mnohdy překračují jeho síly a schopnosti. Vyjímkou při ní není používání takových pomůcek, jako jsou vidle, biče, bodce, elektrické obušky, plameny pochodní, obojky s hřeby do vnitř; nebo praktik jako bití a trápení hladem nebo žízní. Cvičitelé neváhají použít jakoukoliv metodu, jenom aby se dostavil výsledek... Časté je i ovládání zvířat pomocí drog a sedativ. Zvířata jsou pak malátnější a snáze manipulovatelná. Kvůli snížení rizika pro krotitele jsou šelmám mnohdy vybíjeny zuby a stříhány drápy. Celé číslo, které je pak publiku předváděno znamená pro zvíře soubor vynucených, nepříjemných, a nepřirozených pohybů. To vede k degradaci zvířete, a ve spojení s drezůrou trpí zvířata neustále strachem.
Zde je několik příkladů "etické" drezůry:
Medvědi - oblíbené panáčkování a tancování se vynucuje přikládáním rozpálených destiček na chodidla medvědů!
Opice - často publikum tleská různě oblečeným opičkám, které musejí často dělat nesmyslné kousky. Potlesk a hluk je pro opice stresující.
Tygři - není třeba si představovat metody, kterými se tyto šelmy, které se bojí ohně donucují proskakovat skrze hořící kruh.
Sloni - dělají nebezpečné stojky, všichni známe kulaté podstavce, které se používají proto, protože strach z pádu nebo zranění brání se slonům hnout z místa. Téměř v každém cirkusu je možné vidět na tělech slonů dvě výrazné skvrny, kterými se označují citlivá místa sloního těla, do kterých se zabodávají "sloní háky" - brutální nástroj, kterým cvičitel ovládá slona. Sloní kůže je přitom velmi citlivá na jakýkoliv - i lehký dotyk!

Násilí a strach...

O nedobrovolnosti vykonávání požadovaných úkonů svědčí biče, náhubky, klece a řetězy. Drezér například zná, nebo má označená místa na tělech zvířat, kde jsou jejich zvláště citlivé zóny. Úderem, nebo bodnutím do těchto míst je zvíře nuceno a ovládáno. Krotitel neustále zvířeti demonstruje svoji fyzickou a psychickou převahu a způsobuje mu tak stres. Stresovaná adeprimovaná zvířata, která neznají více než klec a drezůru, trpí duševními poruchami. Zejména u slonů a medvědů můžeme pozorovat nejrůznější typy zoochóz - mentálních postižení zvířat. Ty se projevují buď naprostou apatií, přešlapováním, nebo kýváním hlavou, ale také náhlou agresivitou, která může být nebezpečná i pro diváky, zejména pro důvěřivé děti. To především proto, že pro snažší manipulaci jsou zvířata držena maximálně bez možnosti pohybu a navíc pod neustálým psychickým tlakem. Tím, že se pak zvíře ocitne v prostornější manéži, projeví se jeho touha po svobodném pohybu a může dojít (a již mnohokrát došlo, zejména u slonů a medvědů) k nezvládnutelnému výbuchu agresivity zvířete. Rovněž hlasitá hudba, ostrá světla, pachy a potlesk publika zvyšuje u plachých zvířat pocity úzkosti a ohrožení.

Řetězy a klec...

ObrazekVětšinu života tráví zvířata v těsných klecích, čímž jsou omezeny jejich instiktivní potřeby, jako běhání, šplhání, hrabání, lov a podobně. Například tygr, oblíbená cirkusová šelma, má v přírodě své teritorium okolo 70km2 a během svého života přejde vzdálenost 2.000 km. V cirkuse má k dispozici klec o velikosti osmi až deseti metrů čtverečních, přičemž někdy se v takové kleci tísní zvířat i více. Slon, žijící v přírodě, ujde denně vzdálenost dvou mil, zatímco v cirkuse tráví většinu svého života připoután na řetězech, kolébající se ze strany na stranu. Většina zvířat je úmístěna v naprosto nevyhovujících prostorách, zvířata jsou vystavena hluku, průvanu, vlhku, slunci, nebo naopak přímému mrazu bez možnosti vyhledat přirozený úkryt. Jedinými okamžiky pro opuštění klece jsou chvíle drezůzy, nebo vystoupení v manéži.
K nejhoším chvílím jednotvárného života cirkusového zvířete patří transporty. Cirkus objede během jedné sezóny desítky měst; delší vzdálenosti absolvují zvířata v transportních vagónech. Bez ohledu na jejich únavu, zdravotní stav nebo na počasí jsou převážena stovky kilometrů natěsnána v klecích a maringotkách. Zvířata spotřebují velké množství vody a potravy, což je problém zejména u cirkusů s velkým počtem zvířat. Napájení a krmení stojí mnoho peněz i času, proto jsou zvířata během transportu napájena jen zřídka, což pro ně opět znamená vystupňování celkového vyčerpání a strádání.
Původ exotických zvířat držených v cirkuse bývá často nejasný. Bývají pořizována i na černém trhu a během života se tak opakovaně stávají předmětem nezákonného obchodu. Zvířata stará, nepoddajná, přebytečná,nebo jinak nepoužitelná končí v lepším případě v zoologických zahradách, v horším v laboratořích, kde se stávají obětmi pokusů.
Po rozpadu státního podniku Československé cirkusy a varieté (cirkusy Praga, Evropa a Humberto) zastavilo Ministerstvo kultury jakékoliv dotace pro tento druh zábavy. Rozpadem podniku pak vzniklo několik desítek cirkusů a samostatných varietních aktivit. Mezi nimi vládne v současné době velká rivalita a boj o diváka zabíhá mnohdy až do nezákonných praktik. I přesto je cirkusáctví stále více považováno za podřadný druh zábavy.

Pro zvířata cirkus zábavný není!

Lidé navštěvují cirkusy většinou kvůli dětem. To, co však děti vidí jsou zotročená a ponížená zvířata. Představení pak v dětech nutně vyvolává pocit nadřazenosti a panovačnosti nad přírodou. Nevychovávejme svoje děti k násilí a povýšenosti. Návštěva loutkového divadla nebo hudebního vystoupení obohatí děti mnohem více. Existuje i celá řada dalších kulturních aktivit, včetně cirkusů bez zvířat, kde je program postaven na odvaze a dovednostech akrobatů, žonglérů, kouzelníků a klaunů.

Závěr

Nepodporujte svými penězi cirkusy se zvířaty, nepomáhejte k obohacování lidem, kteří staví svou živnost ma zneužívání zvířat. Žádejte osvobození zvířat z cirkusů a varieté a volejte k odpovědnosti splečnost, která zvířata o svobodu připravila, aby jim ji buď znovu navrátila a nebo zvířatům zajistila klidné dožití, nejsou-li návratu do volné přírody schopna. Doporučené materiály:
Animal SOS 1996, Precit
Foto: PETA

Práva zvířat

6. listopadu 2007 v 22:42 | J-ulia |  Pošli to dál ....

PRÁVA ZVÍŘAT

Určitě jste někdy přemýšleli o tom, zda má člověk právo zacházet se zvířaty tak, jak se mu zlíbí, právo trápit zvířata v laboratořích, zabíjet je kvůli své zábavě, módě, potravě nebo je věznit a zneužívat pro "sport". Ročně člověk zabije, umučí a utrápí pro svou potřebu či potěšení stovky milionů zvířat.

Umírají kvůli kouření

6. listopadu 2007 v 22:41 | J-ulia |  Pošli to dál ....

UMÍRAJÍ KVŮLI KOUŘENÍ

Zvláštní zpravodajství BUAV o používání zvířat při výzkumu kouření a tabáku a jeho autorem je Donald Crawford. Vydala BUAV, Britská unie pro zrušení vivisekce v rámci kampaně za skončení pokusů se zvířaty.

Člověk a zvíře

6. listopadu 2007 v 22:39 | J-ulia |  Pošli to dál ....

ČLOVĚK A ZVÍŘE

ObrazekJak je to vlastně s právem člověka na použití, využití a žel často i zneužití ostatních živočišných druhů, když se na jedné straně zaštiťuje zdůvodněním, že tak jedná pro záchranu lidského života, ve prospěch nemocných lidí a na straně druhé se sám dostatečně nesnaží o ochranu svého zdraví a života způsoby, které má z velké části ve svých vlastních rukou - celkovým uzpůsobením své životosprávy, skladbou stravy, odbouráním smrtících návyků ze svého života, zkrátka nezanedbávat prevenci u tzv. civilizačních chorob. Člověk je bytost s vyšší odpovědností, ne s vyššími "právy".
Nemluvě již ani o celkové a systematické devastaci svého životního prostředí, o vytváření, zdokonalování, ale i používání mechanismů k masovému vraždění jedinců svého druhu. Jak v těchto souvislostech tedy obstojí argumentace, že život zvířete je nutné vždy obětovat pro záchranu a ve prospěch lidského života? Široká veřejnost musí odmítnout lživou ideu, že lidské životy lze zachránit obětováním zvířat. Potřebujeme novou generaci vědců a expertů, kteří nepovažují zvířata za pracovní nástroj či pomůcky na jedno použití. Je v zájmu všech lidí i zvířat, aby byla vivisekce navždy zastavena.
Problém používání zvířat na pokusy je závažným problémem nejen vědeckým, ale i filozofickým a etickým. Neexistuje více druhů života. Život, v tom nejhlubším slova smyslu, jako zázračný a nejcennější dar, je jediný a jedinečný ... proto ho musíme chránit!
Mnohé ve prospěch zvířat lze učinit okamžitě,
mnohé lze aspoň okamžitě začít uskutečňovat!
>>>>ZDROJ

Volba a počet používaných zvířat

6. listopadu 2007 v 22:36 | J-ulia |  Pošli to dál ....

VOLBA POKUSNÝCH ZVÍŘAT

Neexistuje laboratorní experimentální zvíře, které by bylo identické s člověkem pokud se týká struktury nebo metabolizmu. Existují jisté podobnosti ve funkcích u člověka a ostatních živočichů, ale ani u nejpříbuznějších primátů nejsou tyto podobnosti tak výrazné, aby bylo možno provádět jednoznačné extrapolace pokusů na zvířatech na člověka. Interpretace výsledků získaných z pokusů se zvířaty při posuzování možného ohrožení lidského zdraví zůstává i nadále věcí dobrého úsudku.
Připustíme-li, že neexistuje ideální analog člověka pro laboratorní testování, bude tedy volba pokusných zvířat ovlivněna jinými hledisky jako je rozplemenění či hospodaření se zvířaty, možnost jejich nákupu, rychlost růstu, vývoje, chování při pokusných podmínkách. Hlodavci splňují mnoho z logistických požadavků a proto jsou často používáni v toxikologických výzkumech. Pro akutní orální, dermální a inhalační pokusy jsou vhodné krysy, pro dermální pokusy se používá také králíků. Králík má výhodu v tom, že je větší a navíc je známa řada informací o jeho chování při dermálních zkouškách, ale při srovnání toxických účinků různými cestami a vyhodnocené ohrožení, mluví mnoho pro krysu, která je předmětem zkoumání i v jiných oblastech. Pro studium podráždění pokožky, očí a zkoušky poleptání jsou směrnice založeny na metodách vyvinutých Draizem a proto je pro ně volen králík. Pro přecitlivělost pokožky se v šesti doporučených metodách používá morčat, prasat, králíků, myší a psů. Pro neurotoxické pokusy při nichž mechanizmem je inhibice cholinesterazy se jeví jako nejvhodnější objekt slepice.
Existují případy v nichž je "užitečné" použít vedle hlodavců i nehlodavců a prohloubit tak studium toxických účinků na různé druhy zvířat. Obvykle používaným druhem je pes, což bylo zvláště zdůrazněno ve směrnicích pro orální pokusy. Historicky bylo obecně doporučováno, že testy na chronické působení se mají provádět se dvěma savci, jedním hlodavcem a jedním nehlodavcem. Obvykle byla krysa použita jako hlodavec, z nehlodavců bylo nejvíce používáno psů a primátů, a to zejména pro jejich větší vzrůst, schopnost uskutečnit na nich klinická a biochemická pozorování a jejich obecnou dostupnost.
Ve všech případech je zapotřebí, aby zvířata byla zdravá, známého původu, přiměřeně konsistentní co do hmotnosti a věku, ale i dostatečně aklimatizována na prostředí v němž experiment probíhá před vlastním zahájením pokusu.

PÉČE O ZVÍŘATA

Podstatné pro zdařilé výzkumy jsou přísné kontroly podmínek životního prostředí a dobrá péče o zvířata přiměřená příslušným živočišným druhům.
Podmínky chovu. Pro hlodavce je vhodná teplota místnosti 22oC + -3oC při vlhkosti vzduchu 30 - 70%. Pro morčata a králíky by měla být 20oC + - 3oC při vlhkosti vzduchu 30 - 70%. Některé výzkumné metody jsou zvláště citlivé na teplotu. Při umělém osvětlení musí střídání světla a tmy probíhat vždy po 12 hodinách.
Podmínky krmení. Krmení zvířat musí vyhovovat všem požadavkům vědy o výživě pro příslušný použitý živočišný druh. Podávají-li se zvířatům studované látky v potravě, může se výživná hodnota snížit vzájemným působením studované látky a některé složky potravy. Možnost takové reakce je nutno vzít v úvahu při interpretaci výsledků.

POČET POUŽÍVANÝCH ZVÍŘAT
V POKUSECH

Pokusy jsou nesporně velmi nákladné co do financí i zdrojů, část nákladů je podmíněna počtem zvířat a rozsahem klinických, posmrtných a histopathologických výzkumů, které jsou požadovány. Je třeba používat dostatečného množství zvířat, na nichž lze provést pečlivé biologické vyhodnocení. Po zásadních diskusích bylo odsouhlaseno, že u hlodavců by měla každá pokusná srovnávací skupina obsahovat nejméně 20 zvířat obojího pohlaví. Pro nehlodavce se doporučují nejméně 4 zvířata.
>>>>ZDROJ

Oběti módy

6. listopadu 2007 v 22:30 | J-ulia |  Pošli to dál ....

Kampaň proti zabíjení zvířat pro kožešinu (CLICK!!!)

No prostě, viděli ste někdy kožich z pravý kožešiny??? Hezkej co??
A viděli ste taky někdy jak se ty kožešiny zháněj??
Tak co, ten kožich už tak moc hezkej neejni co??

Ročně zemře pro módu 40 000 000 zvířat
Za den zemře 109 589 zvířat
Za hodinu je to 4 566 zvířat
Za minutu 76 zvířat.

click na celý článek

Kde a jak se používají pokusná zvířata

6. listopadu 2007 v 22:29 | J-ulia |  Pošli to dál ....

KDE A JAK SE POUŽÍVAJÍ POKUSNÁ ZVÍŘATA

Desítky miliónů zvířat jsou ročně týrána - (poškozována na mozku, pálena, ozařována, oslepována, střílena, trávena, opařována, trhána, omračována apod.), aby nakonec jejich životy skončili v laboratorních popelnicích jako odpad po zbytečných a nehodnotných pokusech. U mnohých zvířat se před samotným experimentem vyřezávají hlasivky... Pokusná zvířata jsou nejčastěji používána v těchto odvětvích:
V kosmetickém průmyslu jsou zvířata zneužívána pro "bezpečné" testování šámpónů, mýdel, voňavek, barev a podobných výrobků. Testované látky se zvířatům nanášejí do očí, na oholenou část těla, do tělních otvorů, musí vdechovat jejich výpary atd.
Farmaceutický průmysl používá zvířata pro zjišťování reakcí na různé druhy látek při výrobě farmaceutických výrobků - léků, očkovacích sér apod.
Výuka na školách.Výuku biologie, přírodopisu na základních a středních školách velice často "zpestřují" pokusy s žížalami, myškami, žábami a ptáky. Děti donesou do hodiny žížaly a připraví je žiletkou či nožem o několik částí těla na důkaz rychlé regenerace žížalího organismu. (Takováto výuka má jediný efekt: ničí vztah k přírodě a úctu ke všemu živému).
Vojenský průmysl se na zvířatech učí jak z efektivnit zabíjení. Zvířata se tak nevinně dostávají do role nepřítele, který dostane v experimentu pěknou lekci. Za účelem potvrzení značné prudkosti střel a kulek ze střelné zbraně se v Německu střílí do psů (boxer) a zakrslých sviní. Poté jsou zvířata operována, aby bylo zjištěno, jakým způsobem vnikají kulky do těla. Morčata jsou umístěna v blízkosti děl, čímž jsou vystavena hluku zbraně velkého kalibru. Zvířata mají zničené ušní bubínky a tkáně v plicích. (Spiegel 13/84). Zkouška granátů na morčatech není žádnou vyjímečnou zkouškou. V Anglii v jedné ukázce vojáci stříleli do lebek 29 opic Resus ze vzdálenosti 10 m. Experiment měl být poskytnutím pomoci konstruktérům nových ocelových helem. Je stříleno do ovcí, králíků a psů omámených fosforoorganickými látkami, které vyvolávají ochrnutí nervového systému. (Neu Westfalishe Zeitung 28.2.1984). Americká armáda využívá zvířata k testování nukleárních a chemických zbraní. Zvířata jsou nadávkována neutrony a poté podstupují elektrický šok. Tajné vojenské výzkumy nespadají pod civilní kontrolu (přestože jsou placeny z našich daní) a proto veřejnost o těchto děsivých skutečnostech ví velice málo !
Automobilový průmysl používá zvířata pro bezpečnostní zkoušky nových aut. Jsou zkoušeny bezpečnostní pásy, pevnost materiálu a především reakce živého organismu na prudké nárazy při simulované havárii.
Chemický průmysl při svých pokusech zkouší na zvířatech "nové" čistící prostředky - prací prášky, čistidla. Podobně jako u kosmetiky jsou zvířatům testované látky nanášeny do očí, na pokožku, orálně cpány do organismu apod.
Potravinářský průmysl na pokusných zvířatech zkouší různé konzervační přísady, barviva.
Zdravotní výzkumy.Milióny zvířat jsou uměle infikovány lidskými civilizačními nemocemi, které se třeba ani v říši zvířat nevyskytují (třeba syfilis). Zvířata jsou též nucena ke kouření tabákových výrobků, inhalaci alkoholových výparů a omamných látek (drog) proto, aby dokázala to, co už dávno víme.
ZDROJ:
Distressedangel